Celý seriál letošních akcí jsem uváděl slovy, že si nedáváme za úkol přesně mapovat historii, ale chceme připomenout význam osobnosti Jana Žižky v dějinách naší země, bez ohledu na to, jak byl vykládán dříve a jak je chápán dnešní společností. A tak jsme si tohle nevědecky pojaté poskakování napříč letopočty mohli dovolit.-)
Na samém začátku jsme naplánovali šest setkání komorního rázu. Jak jinak, že?! Leč člověk míní a Žižka mění. Už na Vítkově k té šestici přibyla akce sedmá, bonusová. A protože tematické záznamníky, které jsme k Žižkovu palcátu vydali, šly na dračku, tak začala být sháňka i po "plnohodnotném" zakončení seriálu. Nejprve jsem zarytě tvrdil, že další akci fakt jako už ne, ale pak jsem navštívil trocnovský areál, jehož dispozice mi pro případné pořádání megaeventu přišla jako ideální. K překlopení závěrečného setkání na "něco většího" tak stačilo učinit už jen malý krůček.-)
Leč rok 2024 akcím v Trocnově nebyl nakloněný. Jihočeské muzeum coby provozovatel trocnovského areálu získalo peníze na přestavbu muzea a zákaznického centra. A když jsou prachy, tak se prostě stavět musí. Žižka Nežižka. Ředitel muzea byl k pořádání akce v Trocnově velice skeptický a v podstatě mě s megáčem velice slušně poslal k šípku. A tak mě cestou k šípku napadla spásná myšlenka oslovit Borovany. Dnes jsem za ten šípek obzvláště vděčný, protože prostě Borovany!
Za ta léta, co pořádám turistické, geocachingové a další akce, už dokážu poměrně dobře odhadnout, kde nás budou mít rádi. A tady jsem vnímal dobrou vůli, vstřícnost a nadšení od první minuty, co jsme se posadili k jednomu stolu. Jsou místa, kde se spolupracuje fajn, a potom jsou místa, kde to jde úplně samo. Taková jsou snem každého pořadatele. A mě moc těší, že jsem si ten sen prožil právě tady v Borovanech.
A nebyla to jen spolupráce s městem. Když jsme sháněli výbavu na Žižkův palcát a dobové oblečení, tak jsem věděl, že bez palcátu Palcát nebude Palcátem. Věděl jsem, že nechci žádnou těžkou železnou repliku, aby nedošlo k úrazu, až si s ním na akcích lidi budou chtít zavyvádět. A tak se mi podařilo sehnat "odlehčenou" dřevěnou verzi na e-shopu od jakéhosi Havlise z Borovan. Z dřevěného palcátu jsem byl nadšený. Stejně jako stovky návštěvníků našich akcí, když šel z ruky do ruky. Když jsem pak obchod navštívil, byl jsem nadšený ještě víc. Obchůdek naditý replikami zbraní, praporů, brnění a helem. A to nejen těch husitských. Sen každého malého i velkého kluka. Jiří Havlis se tak stal další osobností Borovan, která se zasloužila o parádní průběh programu dílem zásadním.
Tolik ze zákulisí příprav a na výsledku jste se pak podíleli svou účastí vy sami. Pro nás pořadatele to byly tři dlouhé dny, zato však úžasné. Byl to mix setkávání s turisty, geokešery, vizitkáři i s borovanskými, kteří mezi nás zavítali. S kamarády, s přáteli, se známými i s neznámými. Dorazili návštěvníci z Rakouska, Slovenska, Německa, Polska i z Nizozemí. Přijel za námi autobus práčat z Humpolce. Počasí nám přálo. Nefoukalo, nepršelo, nesněžilo. Teplota na konec října více než příjemná.
V pátek večer jsme se sešli na uvítacím eventu pod sochou Jana Žižky v davu více než stohlavém. Ve stejný čas se na zámku konala vernisáž výstavy se skromnou účastí. Prý tam kohosi napadlo, jestli by si pro navýšení hostů snad nemohli vypůjčit pár lidí pod Žižkou.-) Večer posezení v hospůdce a pak hajdy spát do stanového městečka, které jsme vytvořili na okraji Borovan. Protože bez stylového husitského ležení jsem si husitskou akci představit nedokázal.-)
V sobotu jsme se ve Stodole - jak místní nazývají zakrytý prostorný prostor na dvoře kláštera - začali chystat ještě za tmy, abychom na osmou hodinu mohli uvítat první turisty a odstartovat je na trasy v délkách 12, 20 a 30 kilometrů. Všechny trasy vedly po červeně značené trase přes trocnovský areál, kde v místním kiosku nachystali bramboriádu - bramboračka, bramboráky, šťouchané brambory, brambory v popelu a snad i Žižkovo oko či co?! Nevím, opravdu nevím, nás se ochutnávka bohužel netýkala.-) Další stánek s občerstvením začali stavět hned ráno proti stodole. A rovněž s bramboračkou. Prý jí navařili třicet litrů, ale v poledne nezbyla už ani miska. Nevadí, my jsme se vystačili s řízky ze svých vlastních zdrojů.-)
V devět už bylo návštěvníků všude spousta, začaly první prohlídky. A že borovanský klášter má co nabídnout! Prohlídky borovanského kláštera Šesti smysly se zážitky, Peklománie aneb jak to chodí v pekle či expozice historie železnice KFJB (císaře Františka Josefa) Vlakem z Borovan tam a zase zpátky. Vše se slevami na vstupném. Bonusem byla dopolední přednáška Magdalény Hluštíkové v sále historické augustiniánské knihovny. V Trocnově bylo možné za zlevněné vstupné navštívit tamní archeoskanzen a za vstupné dobrovolné objekt lehkého opevnění na jih od Borovan. Po celý den bylo otevřené infocentrum a galerie chráněné dílny Nazaret s keramikou a textilními výrobky.
Na poledne jsme naplánovali slavnostní zahájení a uvítání hostů. Na scéně se objevil Jan Žižka. Opravdový Jan Žižka v podání Dragona. Vlastně to bylo prvně v dějinách husitského hnutí, kdy vedle sebe stanuli hned dva Žižkové. Jeden divého středověkého vzezření s hustým plnovousem, s páskou přes oko a s mohutným palcátem přes rameno, kterým by mohl rozbíjet kámen v kamenolomu. A ten druhý v brýlích, na tvářích bídného chmýří, v ruce vyrezávanú halúzku. Jeden jasný Žižka monocullus, kterému to všichni věřili. A ten druhý tetracullus, co si na něj jenom hrál.-) Divý monocullus nejprve naladil posluchače divým středověkým tancem v tónech středověké ozvučovací aparatury - a mohlo se začít.-)
Byl jsem moc rád, že pozvání na pódium za Město Borovany přijaly Magdaléna Hluštíková s Martinou Loškovou, bez kterých bychom tu dnes na pódiu nestáli. Byl jsem moc rád, že pozvání na pódium přijal náš Robin Reviewer s další geocachingovou dobrovolnicí - překladatelkou Saphirou. Moc mě potěšil náš kamarád a věrný účastník akcí Žižkova palcátu Tonda Rakcesa, který pro celý realizační tým připravil parádní památeční plakety. A moc mě potěšili všichni z týmu, že se nestyděli přijít si převzít plakety na pódium.-)
A pak přišlo to nejlepší, na co se všichni přítomní těšili nejvíc. Na husitský pochod, který organizoval Jiří Havlis a pro který připravil tzv. dlouhé zbraně - sudlice, halapartny, cepy. Celý dav se od pódia vydal do zámecké zahrady, kde už číhali krvežízniví křižáci. Husité pod odborným vedením Jiřího Havlise sestavili vozovou hradbu a křižácký útok hravě odrazili. Co na tom, že útočníci byli jen čtyři?! Hlavní je, že Žižka znovu slavně zvítězil!
Demonstraci husitského bojového umění následovalo vzpomínkové promítání v sále místního kina, kterým jsem se snažil kompenzovat přednášku pana profesora Petra Čorneje, našeho největšího žižkologa, kterému jsme se bohužel už nevešli do jeho přeplněného pracovního diáře.
V odpoledních hodinách už tradičně došlo k odlivu davu bodůchtivých geokešerů, kteří vyrazili na novinkové keše, publikované k dnešnímu dni. Naopak se nám z tras začali průběžně vracet turisté a docházeli geokešinkoví opozdilci. Tuhle odpolední siestu mám rád, když si člověk po nabitém dopoledni může odpočinout a v pohodě si pro každého najít chvilku prohodit pár slov.
Něco starého končí a něco nové začíná. Dnes jsme završili seriál Žižkova palcátu a já z toho mám velice dobrý pocit. Po loňském seriálu s barokním géniem Santinim, se kterým jsme navštěvovali impozantní architektonická díla, bylo pro mne téma Jana Žižky velkou neznámou. Ale vy jste jej přijali přesně tak, jak jsme ho prezentovali - ať už každý z vás měl názor jakýkoliv, tak jsme si všichni rádi připomněli, že do našich dějin prostě patří. Žižkův palcát končí a my jsme dnes do života uvedli nový projekt. Projekt ANNO LIBRI, se kterým jsme odstartovali streak 300 eventů a který bude mapovat rok české knihy a národního písemnictví po celý rok 2025. Tematické záznamníky máte, místa znáte, na streaku se svými eventy osobně podílíte. Věříme, že to bude další fajn rok. A těšíme se na vás!
Sluší se ještě doplnit, že v neděli následovala tradiční uklízecí akce ve prospěch životního prostředí - pro turisty v rámci projektu "Ukliďme Česko" a pro geokešery CITO event "Čisté Borovany". Zúčastnily se ho téměř dvě stovky dobrovolníků a na sběrném místě jsme zanechali v plastových pytlích docela slušnou hromadu odpadků. Odpoledne jsme se pak přemístili do Ledenic na streakový event č. 2 a se spoustou z vás jsme se pak ještě viděli o svátečním pondělku v Táboře na eventu č. 3.
Bylo nám s vámi moc fajn a děkujeme všem, kdož jste přišli a případně se i přičinili. Děkujeme všem a budeme se těšit na další setkávání s vámi v časech budoucích. Děkujeme všem, že jste!
Poděkování:
Městu Borovany - na nezištnou pomoc a bezplatný pronájem všech prostor, za zpřístupnění informačního centra a všech expozic, pracovníkům technických služeb za přípravu mobiliáře ve stodole a posekání louky pro husitské ležení
Magdaléně Hluštíkové a Martině Loškové - za veškerou vynaloženou iniciativu a čas, které jste do naší akce vložily; moc si toho vážím a bylo mi velkou ctí moci s vámi spolupracovat
Jiřímu Havlisovi - za přípravu husitského pochodu, zápůjčku replik zbraní a za odborné vedení stavby vozové hradby a odborný historický výklad; moc si toho vážím, byl to pro nás všechny mimořádný zážitek!
Václavu Michálkovi - za zpřístupnění objektu lehkého opevnění v Borovanech
Chráněné dílně Nazaret - za zpřístupnění jejich báječné galerie s keramikou a textilními výrobky
Jihočeskému muzeu - za vstřícný postoj k zájemcům z našich řad o prohlídku archeoskanzenu
Františku Stodolovskému - za nezištné poskytnutí louky pro husitské ležení
Tondovi Rakcesovi - za překvapení v podobě báječně vyvedených plaket coby upomínku na rok Žižkova palcátu
Jiřinovi Dragonovi - za nejlepšího Jana Žižku za posledních 600 let a bravurní výkon na pódiu
Vladislavu Nitraiovi - za pořízení sady skvělých dokumentačních fotografií
Týmu Žižkova palcátu - Miladě Trilobitce, Petře Fischi, Petrovi DSH, Vlaďce Kometě s Liborem, Pavlovi, Dominikovi, Ágnes, Monice, Honzovi a Adamovi - za váš čas a za vaši obětavost, byli jste úžasní!
Všem účastníkům a návštěvníkům - za báječnou atmosféru, kterou jste vytvořili, protože bez vás by to nebylo ono.-)
A ještě jedno poděkování tam nahoru - za krásné podzimní počasí.-)