Přírodní rezervace Údolí Doubravy u obce Bílek na Chotěbořsku vždycky byla naprosto úžasným místem pro návštěvy vášnivých turistů, vášnivých fotografů i vášnivých párů. Neopakovatelnou scenérii v nadsázce nazývanou malým Velkým kaňonem vytvořila erozní činnost zde se klikatící řeky Doubravy v tvrdém rulovém podloží. Rezervace leží v CHKO Železné hory, její rozloha je asi 90 hektarů a prochází jí naučná stezka o délce necelých pěti kilometrů.
V údolí se nachází mnoho zajímavých přírodních útvarů s názvy jako Obří hrnec či Točivý vír, soutěska Koryto s vodopádem a dvě úchvatné vyhlídky z výšin zaniklého hradu Sokolohrady a ze skalní věže Čertův stolek. Údolí v létě poskytovalo milosrdný stín a osvěžení v říčce poskakující v kamenitém korytu, v zimě pro změnu pořádnou klouzačku podél namrzlých břehů a rampouchy, které tály až začátkem jara.
Jenže tomu všemu udělali konec mizera kůrovec a přemoudřelí ochránci přírody. Jak tu ty nebohé odumřelé stromy popadaly, tak tu z nařízení hlav pomazaných musejí zůstat ležet, aby přirozenou cestou zetlely a vytvořily podmínky pro založení nového lesa. To chápu. Taky rozumím tomu, že spousta broučků a hub v tlejícím dřevu nalezne svůj domeček, protože jim takové prostředí prostě dělá dobře. Tohle všechno si dokážu představit, pokud bude k rozpadu dřevní hmoty docházet na stráních údolí. Ale proč, proboha, musí to dřevo hnít zároveň nad korytem řeky? V obzvláště intenzivních místech téhle apokalypsy mrtvolky stromů vytvořily neprodyšný sarkofág, kde existenci řeky jen tušíte. V určitém stupni tlení se tohle všechno do řeky propadne a bobr se odebéře na vejmínek, protože něco takového by sám líp nedokázal.-)
Já sám jsme tu byl naposledy v roce 2020 v době koronavirové před dobou kůrovcovou ... viz ZDE ... a tak jsem se nestačil divit. Vytáhl jsem ze šuplíku něco starých fotek, z nichž si vám dovoluji předložit jednoduchý kvíz .... najdete tři rozdíly?!