V předchozím článku jsem se zamýšlel nad tím, že se mi Santini letos vetknul do veškerého mého činění. Nejspíš to bude asi tím, že mu jdu naproti, že?! Ba ne! V Havlíčkově Brodě mě dohnal bez ohledu na moji vůli či nevoli.-)
Zastavil jsem se na pokec na informačním centru. Myslím si, že mě tu mají rádi. Pozná se to podle toho, že mi tu vždycky uvaří skvělé latté. Jako obvykle se řeč ve vzpomínkách stočila na oslavy 200 let KHB před dvěma roky. Na to se vzpomíná samo. Vládla tu tehdy neuvěřitelná a havlíčkovsky unikátní atmosféra.
Uprostřed řeči vešla do íčka paní. Na první dobrou turistka. Intuice ji okamžitě vedla k vizitkám a k razítkům. Přemýšlela, co si koupit, aby se jí to dobře poskládalo do vizitkářského deníčku. Poradil jsem jí, ať si koupí všechno. Bezesporu jsem jí poradil dobře.-) Argumentace je v tomto případě snadná. Protože prostě Karel.-)
Vizitkářský deníček paní turistky už na dálku vyhlížel být vzorně vedenou turistickou kronikou. Požádal jsem ji, jestli se mohu podívat. Paní byla trochu zaskočená, ale svolila, zájem ji evidentně potěšil. Začal jsem listovat. Co stránka, to unikátně zaznamenávané cestovatelské vzpomínky. Listoval jsem proti proudu času a hle, tuť jsem zkoprněl -
A tohle je jako co? Paní měla v deníčku vylepené vizitky ze Žďáru nad Sázavou s datem 16.9.2023.
- Vy jste byla v sobotu 16. září ve Žďáře?
- Jo, my jsme si udělaly výlet na Zelenou horu, my to tam máme z Brna hodinu vlakem.
- To jste jela na pochod KČT?
- Ne, my jezdíme, jak nás napadne. Ale bylo tam strašnejch lidí. Zrovna se tam konala nějaká akce.
Nalistoval jsem stránku s megaeventovou absolventskou vizitkou A-1212. Paní si toho hned všimla.
- Tuhle vizitku už nikde neseženete, tu jsem si tam koupila na stánku. A málem jsme se ani nevešly na prohlídku Zelené hory, kolik tam bylo lidí. A taky jsme byly na přednášce o Santinim. A na prohlídku zámku jsme na takovej kupon dostaly slevu. To se nedalo všechno stihnout, muzeum jsme si nechaly na příště a stejně jsme domů jely až za tmy.
Zalapal jsem po dechu a vyslovil domněnku, že to tam určitě muselo být úžasný.
Jene Blažeji, ty mě zkoušíš, viď?! Že tys na toho Karla Havlíčka v Brodě žárlil?! Úplně zbytečně! Za dva týdny se do Žďáru vrátíme - a ta rozlučková sláva bude jenom tvoje!