Krajem rybníků je akce, kterou pořádá oddíl turistiky při TJ Lokomotiva Veselí nad Lužnicí. Letos už po šestačtyřícaté. Je to akce, která je v kraji bez kopců určená především pro nenáročné kolečkáře coby tréninkový start do nové sezony. S nadsázkou lze uvést, že nejvyšším kopcem na trase je nový silniční most přes nový železniční koridor.-)
Ale najde se i několik šílenců, kteří do kraje rybníků si vyrazí jen tak pěšky. Protože na jaře to tu bývá nejhezčí, když se ranní sluneční paprsky zrcadlí na hladině desítek rybníků a desítek rybníčků, kdy tu probíhají ptačí námluvy a kdy se do dáli ozývá žabí skřehotání. Turista se tu k první velké louži přimkne na Vlkovských pískovnách ... a pak po červené turistické míjí jeden rybník za druhým ... romantických i prazvláštních názvů ... Krajina ... Překvapil ... Rod ... Horák ... Naděje ... Láska ... Víra ... Skutek ... Dobrá vůle ... Blaník ... Klec ... Potěšil ... až se suchou nohou dotkne hráze Rožmberka ... a to má za sebou první polovinu padesátikilometrové trasy ... ani se neNaděje.-)
Tady bych rád upozornil na bezpečnostní přeliv Rožmberku, který se nachází na jeho severovýchodním cípu u hájenky Smítka. Mnoho lidí o tomhle místě netuší, protože od silnice obvykle zamíří do Rybárny, tady se nacpou oblíbenými rybími specialitami, pak udělají něco málo kroků dubovou alejí po hrázi sem a tam, aby vytrávili, a mohou se spokojení po báječném výletu vydat domů.-) Bezpečnostní přeliv slouží v případě velké vody k jejímu odtoku mimo hlavní výpusť, a chrání tak hráz před poškozením. A je navržený tak důkladně, že pomohl Rožmberku zvládnout velkou vodu i při mimořádné povodni v roce 2002, kdy plocha Rožmberka v nejkritičtějších okamžicích představovala zhruba polovinu plochy přehradní nádrže Lipno a objem zadržované vody odpovídal dvěma přeplněným přehradám Římov.
V Rybárně si dám zasloužené pivko a pokračuji po oficiální trase přes Přeseku, Dvořiště a kolem Záblatského a Horusického rybníka zpět do Veselí. V poledne už slunko nemilosrdně praží ... letos prvně letně ... a já si neuvědomil, že budu zbývajících třicet kilometrů šlapat tající asfalty a zpevněné cesty pod otevřenou oblohou. Byly to tvrdé kilometry a já ještě dnes cítím, jak mě bolela hlava, jak mi bylo blbě od žaludku a jak mě svědila spálená kůže. Inu ... i takový pohodový pochod po rovince může skrývat své záludnosti.-) Ale byl jsem tu rád a určitě se zase brzy vrátím ... protože atmosférou kraje rybníků se nikdy nezasytíš dosyta! A kdo jo, tak je necita.-)