V červnu 1848 se v tehdejším Rakouském císařství konaly první celostátní parlamentní volby do Říšského sněmu. O konání voleb bylo rozhodnuto v dubnové ústavě, schválené 25. dubna císařem Ferdinandem I. Dobrotivým. Ústavodárný sněm se po svém zvolení poprvé sešel 22. července ve Vídni, později bylo však rozhodnuto o jeho přesunutí do Kroměříže. Tento sněm bývá proto díky svému sídlu nazýván Kroměřížským sněmem.
Za volební obvod Humpolec se jedním z ústavodárných poslanců se stal Karel Havlíček Borovský. Byl sice zvolen i v dalších pěti místech Čech, ale vybral si právě Humpolec, který patřil pod stejné okresní hejtmanství jako Německý Brod. A nejen proto - určitou roli zde hrála i skutečnost, že se ho humpolečtí měšťané několikrát zastali v jeho sporech s monarchistickou vládou a byrokracií.
Poslanecký mandát jej ochránil od vězení po jeho prvním zatčení - po potlačení pražského červnového povstání (tzv. Svatodušních bouří) byl zatčen, ale z důvodu získané imunity jej vojenští správci Prahy museli propustit.
KHB však poslanecký mandát nezastával dlouho - v prosinci 1848 na svoji politickou funkci rezignoval. Humpoleckým občanům zaslal vysvětlující dopis, proč se mandátu vzdává a proč se bude nadále věnovat spíše novinářskému řemeslu, kde může lépe upozorňovat na problémy státu i společnosti.
Pamětní deska s reliéfem sochaře Josefa Šejnosty z roku 1935 na budově bývalé radnice připomíná místo, kde dne 15.7.1848 promluvil k humpoleckému občanstvu coby právě zvolený poslanec sněmu.
V rámci projektů „200 let s KHB“ a „Turistika s geocachingem“ jsem pro lovce krabiček připravil na toto téma kešku „Po stopách KHB – Humpolec (GC92HNR)“.