Když se příroda přebarví do podzimních tónů, s netrpělivostí začnu vyhlížet první listopadový víkend. Proč? Protože mě čeká turistický víkend v Telči! Listopad bez Telče? Nepředstavitelné! Turistický víkend v Telči je už víc než srdeční záležitost a vůbec si nedokážu představit, že bych tu měl chybět. Myslel jsem si, že všechno důležité - jak to tu vypadá a co se tu děje - jsem dostatečně květnatě vylíčil už při loňské účasti. A jak moc jsem se mýlil! Všechno bylo i letos přesně tak, jak to má být - rituály, skvělé večeře, vynikající snídaně, papučový bál, kontroly s báječně sladkým čajem se šťávou, mlhy, déšť a vlídné nevlídno - ale přesto ta atmosféra byla zase trochu jiná a jinak osobitá.
Příznivci našich článků, kteří jsou v očekávání nějaké vtipné nebo překvapivé pointy, se právě teď dočkají velkého zklamání. Žádná zvláštní pointa nepřijde. Tímto článkem jsem chtěl jen prostince vzdát hold všem těm dobrovolníkům z řad členů pořádajícího odboru a jejich rodinných příslušníků, kteří svůj volný čas tráví ve službách turistiky a s láskou a úsměvem pečují o ty zhruba dvě stovky turistů, aby se tu měli hezky jako doma, nebo ještě lépe. Aby jim nic nechybělo a aby jim neškrundalo v pupíku. To penězi nezaplatíš. Zaplatit tedy můžeš alespoň kouzelným slůvkem: Děkujeme, děkujeme, děkujeme...