Fotogalerie

Cleveland je druhé největší město státu Ohio, ležící na břehu Erijského jezera. Z tribuny stadionu místních footballových Browns si tak můžete vesele zamávat ke kanadským břehům. Cleveland se nesmazatelně zapsal do dějin československé státotvornosti, když tu ve válečném roce 1915 byla podepsána tzv. „Clevelandská dohoda“, historicky první dokument Čechů a Slováků společného boje za národní sebeurčení a založení samostatného Česko-slovenského státu.

Ještě bych si byl s dopomocí elektronického přítele schopný vybavit basebalový tým Cleveland Indians a Rockenrollovou dvoranu slávy. A to by tak bylo všechno, pokud by mi nepřišel mail od Jitky Šimkové ze spřáteleného Hlízovského unikátního spolku na Kutnohorsku o existenci clevelandské zahrady české kultury, nacházející se uprostřed komplexu clevelandských kulturních zahrad „Cleveland Cultural Gardens”.

Zahrady zaujímají rozlohu asi dvanácti hektarů Rockefellerova parku podél ulice Martina Luthera Kinga a říčky Doan Brook. Každá z nich připomíná jinou etnickou skupinu, jejíž přistěhovalci během staletí přispěli k dědictví Spojených států, a každá z nich reprezentuje svůj národ prostřednictvím kulturních a společenských osobností. První zahrada založená v roce 1916 byla britská a byla pojmenována na počet představitele alžbětinské tvorby Williama Shakespeara. Počet zahrad se neustále rozšiřuje, dnes jich je už sedmadvacet a jen v posledních deseti letech jich tu vyrostlo osm.

Česká zahrada z roku 1935 patří mezi deset nejstarších zahrad parku a na její ploše můžeme objevit památku na sedm významných osobností českých dějin, z nichž nás z našeho pohledu nejvíce zaujme busta Karla Havlíčka Borovského. Dominantou jsou ovšem osvětlené sochy Jana Amose Komenského a Tomáše Garrigue Masaryka. Zbývající čtyři busty jsou věnovány Františku Palackému, Jindřichu Šimonu Baarovi a skladatelům Bedřichu Smetanovi a Antonínu Dvořákovi. Monumentální stěna v pozadí pak znázorňuje příchod českých emigrantů do Nového světa. Všechna díla jsou z dílny sochaře Franka Jiroucha (1878-1970), clevelandského rodáka s českými kořeny.

Česká komunita v Clevelandu byla svého času po Chicagu druhou nejpočetnější ve Státech. První osadníci, prchající z absolutistického rakouského mocnářství, se na březích řeky Cuyahoga usídlili v polovině devatenáctého století. Na přelomu století se jednalo už o více než deset tisíc českých přistěhovalců a během dalších desetiletí se česká entita rozrostla téměř až k hranici sta tisíc obyvatel. Působily tu stovky českých spolků a organizací, vydávala se česká periodika, hrálo se české divadlo a Češi se aktivně zapojovali do veřejného života a odboje ve válečných obdobích.

Se železnou oponou se vazby přetrhaly a české vlastenectví se začalo z ulic multietnického města postupně vytrácet. Cleveland sice eviduje obyvatele s českou národností, ale jejich počet je pod hranicí statistické rozlišitelnosti, stejně jako počet obyvatel hovořících českým jazykem. Český duch však ve městě stále žije - reprezentovaný „sokolovnou“ Bohemian National Hall, budovou Českého kulturního centra, jejíž základní kámen byl položen už v roce 1896, a samozřejmě českou kulturní zahradou z roku 1935. Rok co rok se tu na sklonku léta pořádají slavnosti "One World Day", na kterých se Češi žijící ve Státech představí pod českou vlajkou v tradičních krojích, obvykle za přítomnosti úřadující "Miss Czech/Slovak US Queen". Letošní královna krásy se jmenuje Michaela Marenka Steager a je z Nebrasky.

Pro nás je potěšitelné, že obě „česká“ města ve Státech spojuje osobnost Karla Havlíčka. Zatímco v Clevelandu ji představuje busta od Franka Jiroucha, v Chicagu byla instalována z bronzu odlitá kopie sochy od Josefa Strachovského. Právě té, jejíž originál vévodí Havlíčkově náměstí v Kutné Hoře.

Děkuji touto cestou Jitce Šimkové a Jiřímu Trtíkovi - talentovanému mladému hudebnímu skladateli a dirigentovi z Vysočiny, t.č. na studijním pobytu ve Státech - za poskytnuté informace a obrazovou dokumentaci. Bez jejich aktivity by tento článek nejen nikdy nevznikl, ba co víc, ani bychom nepronikli do stínu korun stromů Rockefellorova parku a skryty by nám zůstaly překvapivé poklady zde se ukrývající.

A pokud vás téma zaujalo a chtěli byste se dozvědět i něco víc, dovoluji si připojit tyto webové odkazy: