Když jsem prvně přijel do Vyklantic a uviděl místní kostel sv. Jana Nepomuckého, hned mi bylo jasné, že tohle je prostě Santini! Je úžasné, že Santiniho kostely vlastně vůbec jako kostely nevypadají. Alespoň tedy ne v tradičním pojetí, jak jsme při putování českou krajinou zvyklí. Při podrobnějším zkoumání historie této stavby mě překvapilo, že Santiniho autorství bylo dlouho zpochybňováno a že ve starších publikacích je autorství připisováno K. I. Dientzenhoferovi.
Zajímavé je pojednání historika a předního "santiniovce" Jiřího Kotalíka, které nalezneme na webových stránkách Spolku Putováni za Santinim na adrese Santini.cz (kráceno):
"Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Vyklanticích je nepochybně zajímavým příkladem vrcholně barokní architektury. V literatuře dlouho figurovala kaple i zámek jako dílo K. I. Dientzenhofera a tato atribuce prof. Koreckého byla převzata i do Seznamu kulturních památek vydaných AV ČR. V souvislosti s provedeným stavebně-historickým a archivním průzkumem, jehož autoři jsou Mojmír Horyna a Pavel Zahradník, je zřejmé, že Santiniho autorství je pravděpodobnější. Stavba nese neklamné rysy Santiniho koncepce a pozoruhodné je zejména geometricky rafinované formování půdorysu na složitém průniku tvarů. Analogií mohou být některé Santiniho drobnější církevní stavby, zejména kaple při zámku v Chlumci nad Cidlinou.
Skutečnost je, že šlo zřejmě o starší Santiniho projekt z let 1721-2, kdy se výstavba kaple zamýšlela, realizovaný některým polírem po Santiniho smrt. To byla vcelku obvyklá praxe vzhledem k tomu, že Santini byl velmi plodný zejména navrhující architekt a jeho návrhy realizovali různí stavitelé. Santini pro Harrachy sice nikdy nestavěl, ale korespondence o plánovaném vysvěcení roku 1722, 1728 a 1729 mezi hrabětem Janem Jáchymem Harrachem s biskupem Janem Adamem Vratislavem z Mitrovic a želivským opatem mnohé naznačuje, protože pro oba Santini pracoval. Na Santiniho by ukazovalo i sochařské vybavení od některého z Braunových žáků.
I když Santiniho autorství není explicitně uvedeno v Horynově monografii i poslední syntéze barokní architektury od Petra Macka, považuji Santiniho autorství za velmi pravděpodobné. Neexistuje sice konkrétní pramenný doklad tohoto autorství, ale vyplývá z architektonického rozboru a možných historických a dobových souvislosti. Je to Santini s malým otazníkem a velkou pravděpodobností."
Potud citace. Sousední zámek je pak naopak připisován spíše Dietzenhoferovi, ačkoliv se v některých materiálech objevuje Santiniho jméno a znalí historici na něm objevují některé prvky Santinim zřetelně ovlivněné (např. mansardovou střechu a tvarování říms).
Z pohledu této dedukce vlastně k textu na tabulce nelze vznést jakýchkoliv výhrad ... a vlastně je to jedno ... on ty informace na turistickém značení stejně nikdo nečte.-)