Někdy jen stačí zdvihnout oči a člověk objeví neočekávané a neočekávatelné. Třeští projíždím co chvíli a ani v místním informačním centru jsem nebyl prvně. Tuhle ulici vedoucí k nádraží jsem vždycky považoval za Nádražní, která se potom za kolejemi velice sympaticky mění na Havlíčkovu.-)
Až dosud jsem si nikdy nevšiml, že mezi křižovatku (Malým náměstím) a Nádražní je vetknutý camfourek několika málo popisných čísel s úplně jinou adresou. Ten camfourek se jmenuje Rooseweltova ulice. Chvíli jsem na to dvojité wé koukal jako černoch na kýbl ledu a pak jsem zapochyboval o svých znalostech gramatiky a emerických dějin. Došel jsem se tedy do íčka pro jistotu zeptat, jestli Rooseweltova ulice - ve které shodou okolností íčko sídlí - nedostala jméno po nějakém místním továrníkovi nebo statkáři. Byl jsem však ubezpečen, že skutečně dostala název po americkém prezidentovi a že ten název nese už desítky let.
Doma jsem se dopátral, že se Rooseweltova ulice pyšní svým názvem už od konce druhé světové války, kdy byla přejmenována na počest osvobození americkou armádou. To mě ohromilo. Jestli tenhle název s takovou protistátní pohnutkou přežil čtyřicet totalitních let, tak to tedy klobouk dolů! Snad díky tomu, že je to jenom taková čudla? Snad díky té pravopisné chybě? Vlastně jsem zjistil, že mi v tom historickém kontextu ta chyba vůbec nevadí. Ta ulička pamětnice si svůj název zaslouží! Rozhodně neměnit!
A jak jsem pátral v mapách dál, zjistil jsem, že identickou chybu lze nalézt i na dalších místech České republiky. Odůvodnění je prosté a poměrně dobře pochopitelné pro nás starší, kteří ještě pamatujeme svět bez internetu. Svět, kdy ne všechno bylo elektronicky ověřitelné během několika málo vteřin. Tak i v tomto ohledu je třešťská Rooseweltová uličkou pamětnicí. Takže opakuji - rozhodně neměnit!