Rodiště Františka Palackého je v letošním roce naší jednoznačně nejodlehlejší destinací. Věděli jsme, že pro většinu našich stálých návštěvníků je tenhle malebný kout naší krajiny v těsném sousedství Beskyd koutem nepříliš známým a nepříliš prozkoumaným. A to nás přivedlo k rozhodnutí přivést sem další zastavení věnované Otci národa o prázdninách.
Skutečně jsme tak prodloužený letní víkend či dokonce jeden celý dovolenkový týden naplánovali nejen sobě. Lépe řečeno jsme ho naplánovali valné většině všech.-) Na druhou stranu jsme si byli vědomí toho, že prázdninový termín bude pro spoustu dalších turistů diskvalifikační a že se projeví na účasti. To se samozřejmě potvrdilo, ale to už je prostě riziko, se kterým každý organizátor musí počítat.
Těm, co však dorazili, bylo dopřáno pohostinnosti kraje vezdejšího. Samotné Hodslavice - ač obec nenápadná a ve stínu přimknutého Nového Jičína se na mapě téměř ztrácející - jsou prodchnuté duchem svého slavného rodáka a vnímavého návštěvníka dokážou uchvátit na celý den. Když napíšu, komu za to tahle víska vděčí, tak nevím, zda mu (jí?) prokážu dobrou službu. Důležité je, že my všichni dobře víme, o koho se jedná.-)
Hodslavice jsem naposledy navštívil v roce 2017 a to jsem tu tehdy v tehdejší ospalé díře nezískal do turistického záznamníku ani razítko. Jen na pustém návsíčku socha Otce národa s nedobytně uzamčeným a nepříliš udržovaných rodným domem za zády a přes ulici olysalá prodejna Jednoty s omezenou otevírací dobou. Jinak nuda a šeď.
Když jsem sem po devíti letech začal plánovat turistický návrat, tak jsem se po prvním nahlédnutí do mapy musel sám sebe ptát - jak je možné, že tady jsem ještě nikdy nebyl?! Po druhém nahlédnutí do mapy mi došlo, že jsem tu skutečně byl, ale od té doby se "cosi" změnilo. A to "cosi" tu tehdejší nudu a šeď přebarvilo do zářivé palety duhy ducha dobré duše.
Poskládat sobotní program vzhledem k nabídce Hodslavic a šírého okolí vůbec nebylo jednoduché, navíc jsme vzhledem k předpokládaným tropickým teplotám museli přepracovat pochodové trasy, abychom turisty co možná nejvíc a nejdéle ukryli do lesa. Ale vše se podařilo -
Beskydská hřebenovka na Trojačku a Huštýn, případně až na Velký Javorník, s možností občerstvení na nádražce v Hostašovicích při zpáteční cestě. V jedenáct uvítání turistů za účasti nám obzvlášť milých hostů. Po celý den vzájemná setkávání na útulném "place" se spoustu míst k posezení a odpočinku s motýlí zahradou v sousedství. Po celý den vstup do zrekonstruovaného rodného domu Františka Palackého. Po celý den komentované prohlídky v historickém dřevěném kostelíku sv. Ondřeje. Úžasná setkání s geniem loci místa a dvěma báječnými průvodkyněmi v rámu na místě s výhledem na Hodslavice a uhrančivě zvrásněnou krajinu vůkol. Procházka po okolních kopcích s vyhlídkovými místy, fotopointy zvanými - Frame (to jen ten vyhlídkový rám), Školní židle, Základní kámen a Krásověda - a s citáty do nich vepsanými. Ulička Františka Palackého s domem tehdejšího evangelického faráře Jana Pilečky. Pohostinnost historického hostince Na Fojtství, kam chodíval na pivo Palacký a kam jsme si chodili pro pivo a gáblík po celý den i my všichni. Galerijní ulička. Vhled do kostela Božského Srdce Páně. Prameny Zrzávky, hříčka podzemních cest vody. A ... ještě ... a vůbec ... a i tak jsem v tomhle zbytnělém odstavci - jehož celý obsah nebylo možné za jeden lidský den fyzicky navštívit - určitě na něco zapomněl.-)
A to už vůbec nemluvím o nabídce tutoho štědrého kraje - Nový Jičín se Starojickým hradem, v noci nasvícená rozhledna Blahutovice, Štramberk, Kopřivnice, Frenštát, Rožnov, nebo snad túry po beskydských kopcích ... jak se pak má člověk rozhodnout, co navštívit teď a co si nechat na příště?!
Každé zastavení je pro mne zastavením, které ve mne zanechává hluboké stopy přátelských lidských setkávání a seznamování se s místní sociální kulturou. Z Hodslavic si však odnáším stopy ještě mnohem intenzivnější. Moc si vážím všech nově navázaných přátelství. Moc si vážím všech zdejších lidiček, kteří si svého místa dokážou vážit a dokážou pro to něco udělat.
Z Hodslavic si do svého niterního registru zakládám vjemolíbeznosti datované 2017 a 2026. Zakládám si tam dvě samostatné složky, tak hodně si jsou navzájem nepodobné. Ospalé Hodslavice se probudily. Rodný domek se probudil. Ošuntělé návsíčko se probudilo v upravený plac, připravený přijmout a nechat spočinout návštěvníky, turisty a poutníky napříč Českou republikou. Snad i ta socha Františka Palackého se probudila. Jediné, co se neprobudilo, je místní Jednota. Ještě olysalejší než před devíti roky...
- - - - - - -
Velké poděkování obci Hodslavice za vlídné přijetí, jmenovitě pak místostarostovi Janu Kudělkovi, se kterým jsem řešil takové ty nezbytné formality. Nicméně zcela mimo jakékoliv formality bylo umožnění postavit stanové městečko u fotbalového hřiště. Zvlášť když jsme mohli využívat sociální zázemí šaten. Po turistikou naplněném parném dni není většího blaha než sprcha s pramínky tekoucí vody. Za to tedy ještě jedno velké poděkování. Současně tímto děkujeme FK Hodslavice a jeho správci Petru Vyčichlovi. Snad jsme vaši ochotu alespoň částečně kompenzovali příspěvkem na vaši mládež.-)
Poděkování zásadního významu Lence Šíchové za všechno, co udělala nejen pro nás, ale především pro probuzení Hodslavic. Nitkami výsledků jejího nadšení, nápaditosti a neskutečné energie jsou protkané celé Hodslavice, jako když upustíš neposlušné klubíčko. Lenko, moc děkuji za veškerou pomoc při přípravě setkání v Hodslavicích. Omlouvám se, že jsem vás občas ve vašich aktivitách musel trochu brzdit, i tak se to nedalo všechno stihnout. Děkuji za váš čas, jsem si vědom vašeho osobního vytížení. A děkuji, že jste přišla osobně pozdravit naše turisty a návštěvníky na plac. Bylo to úžasné. A třeba že bychom ... snad ... brzy ... zase společně něco podnikli?! ... kdo ví?!
Další poděkování věnuji šaramantní Aleně Kudělkové za celodenní provázení historickým dřevěným kostelíkem sv. Ondřejem. Prohlídky v jejím podání byly strhující. Tohle je přesně to, kvůli čemu jezdíš za památkami a sháníš klíče od něčeho, od čeho jsou klíče obvykle nedostupné.
Další velké poděkování báječným a věčně vysmátým průvodkyním Haně Kramolišové a Denise Pernické za milá setkání ve vyhlídkovém rámu nad Hoslavicemi. Jejich pečlivě připravené zábavně vzdělávací interaktivní pásmo (nebo jak to nazvat?!) o Františku Palackém nás na hodinku vcuclo o dvě staletí zpět. Vnímal jsem je všemi smysly, protože se stále musím učit tutomu umění, jak zábavnou formou dávkovat informace, ze kterých jsme na základní škole mívali osypky.-)
Další velké poděkování průvodkyni Barboře Žitníkové z Rodného domu Františka Palackého, která v dobré náladě po celý den vítala zvídavé turisty, s komentovanou prohlídkou každou celou hodinu, trpělivě je odbavovala razítky a těmi našimi tolik důležitými turistickými suvenýry.-)
A konečně jménem KČT poděkování nanejvýš milé místnímu odboru KČT Hodslavice, jmenovitě pak jeho předsedovi Leškovi Jánskému. Pro mne osobně je vždy svátkem, když se nám podaří navázat přátelský vztah s místním odborem, což nebývá tak obvyklé a samozřejmé, jak by se (ne)turistická veřejnost mohla domnívat. Myslím si, že jsme si s Leškem mentálně "sedli", zvlášť když jsme si ve čtvrtek sedli ke stolu a společně jsme se podívali na dno Leškem donesené domácí slivovice. Inu, kraj je tu úrodný a jeho obyvatelstvo pohostinné.-) Také děkujeme všem členům KČT Hodslavice, kteří dorazili na sobotní vítání a Leškovi pak za jeho milá slova.
Děkujeme všem "našim" dorazivším turistům, návštěvníkům, přátelům, příznivcům a spřízněným duším, že jste v tutěch dnech letních a dovolenkových dorazili a že jste si atmosféru rodné vísky užívali společně s námi.-)
Moje (tradiční) osobní poděkování jako vždy všem spolupracujícím kolegům našeho (stále se rozšiřujícího) týmu ... Miladě, Petře, Bekče, Pavlovi, Dominikovi, Vojtovi, Ivošovi a Léně ... jste prostě báječná parta a je mi s vámi fajn.-)
A konečně moje (zcela netradiční) poděkování mému tělu, že to se mnou vydrželo patnáct let výkonnostní turistiky, a mým nohám, že ve spolupráci s mou hlavou a mým (ne)rozumem došlapaly těch 20.000 km, jež metou jsou zisku diamantového odznaku. Lešek na sobotním uvítání vtipně glosoval, že ho těší, že jsem mety této dosíci se hodlal v jeho milovaných Beskydech. Vůbec jsem o tom takhle neuvažoval, ale o to víc mě těší, že se tomu právě takto událo.-)
Teď si dáme "malou" pauzu a s Františkem Palackým se potkáme až o víkendu 3.-4. října na zámku v Malči ... na hlavní akci roku ... v sobotu v cíli turistického pochodu a v neděli na geocachingovém megaeventu. Ale kdyby vám bylo smutno, tak se můžeme potkat na Náprstcích o posledních dvou srpnových víkendech.-)
- - - - - -
Rekapitulace akce "PALACKÝ 2026 - Hodslavice" o víkendu 7. - 9. 8. 2026:
- Registrovaní účastníci sobotního pochodu ... 165
- Organizační (pořadatelský) tým ... 9
- Lenka s doprovodem, Hana a Denisa ... 4
- Alena Kudělková z kostela sv. Ondřeje ... 1
- Barbora Žitníková z Rodného domu Františka Palackého ... 1
- Lešek Jánský a KČT Hodslavice ... 7
- Stanové městečko ... 15
- Páteční doprovodná akce s Františkem na pivu nejen o pivu ... 17
- Sobotní podvečerní doprovodná akce na rozhledně Blahutovice ... 25
- Nedělní doprovodná akce v Motýlí zahradě ... 20
C e l k e m ... 264 účastníci/ků