PALACKÝ 2026 - Praha

 

A to jako proč? Protože jsme přijali pozvání od Václava Macháčka usídlit se v sobotu na soukromém dvorku, na kterém se psaly dějiny (i Dějiny) a na jehož dějiny jsme navázali už čtvrtým pokračováním seriálu po stopách Otce národa.

 

Trasu jsem vedl podobně jako loni z Proseka přes vděčné Prosecké skály, park Pod Korábem a Thomayerovy sady až na Libeňský ostrov. Odtud tentokrát po levém břehu přes Rohanský ostrov až k Čechově mostu a dále pak do centra všeho toho dnešního dění a snažení.-)

 

Ledva jsem ve tři čtvrti na devět dorazil do Palackého ulice, už tu na nás čekali první nedočkaví turisté. Tak rychle odemčíti vrata, zaparkovat ... a využít došedších ku pomoci k rychlejšímu nastartování dnešního cíle. Před oficiálním startem cíle v deset už se tu motalo klubko svátečně naladěných lidiček a pak se po celý den dvéře netrhly, resp. vrata se nezavřela.-)

 

Dvorek poskytuje porůznu rozsázená posezení k odpočinku, slunění se či k prostému zevlování. Do té doby, než přijde paní průvodkyně uvítat první partu zájemců o prohlídku Památníku Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Už samotné intro na otevřené ploše dává tušit, že to bude prohlídka nabitá zajímavými informacemi energií sálající paní průvodkyně. A tak tomu skutečně bylo. To mohu potvrdit vzhledem k tomu, že jsem sebe sama uvolnil ze stánku k účasti na posledním dnešním termínu. Mám rád prohlídky, kde průvodce nepřednáší monotónní řečí nudná data a plytká fakta, ale kde se informace formují do smysluplných souvislostí a dějinných posloupností. Super.-)  

 

Poklidného posezení jsme si nakonec užili i my, sic po páté hodině s odchodem posledních návštěvníků, a moc jsme si to užívali. Palacký s pořadovým č. 4 a zase něco úplně jiného. Uprostřed sluncem rozpálené a davy cizinců supící Prahy a přeci v naprostém klidu a pohodě, v závětří velkoměsta. Krásný a pohodový den s našimi věrnými souputníky odkazem našeho národního výtečníka...

 

Odkaz národního výtečníka jsme se rozhodli uctít také v neděli, a sice při pietním aktu před hrobkou Františka Palackého v Lobkovicích, kam měl zavítat také pan prezident a kam jsme se ještě večer přemístili. Leč, představovali jsme si to trochu jinak. Za hřbitovní zeď kostela Nanebevzetí Panny Marie nás nepustili, tam to bylo jen pro VIP osoby. Snažil jsem se u organizátorů apelovat na naši turistickou příslušnost spojitou s odkazem Otce národa a naše dobové kostýmy, ale prý nejsme na jmenném seznamu schváleném Hradem a hradní protokol o plebs nemá zájem. 

 

Pietní akt probíhající asi tak deset metrů od nás za hřbitovní zdí, který nám byl zprostředkován na velkoplošné obrazovce, byl nadmíru důstojnou poctou našemu obrozenci. Po skončení ceremoniálu jsme si pokorně stoupli do špalíru mávajících poddaných, v rukou šmudlaje turistický notýsek, co kdyby se pan prezident uvolil zastavit poskytnout něco málo podpisů. Skauti tam stáli v pozoru, dámy v šatech, pánové v bílých košilích. Jenže prdlajs! Pan prezident zbaběle unikl zadním vchodem, ani nezamával. Tak, jak si pana prezidenta vážím a fandím mu, tak v Lobkovicích několik desítek procent mých sympatií ztratil. Třeba mu to tak nařizoval protokol, třeba byli ušmudlaní turisti v kraťasech vyhodnocení jako bezpečnostní riziko. Kdo ví?!

 

Tak se ti (ne)bezpeční a ušmudlaní turisti ještě vydali na slavnostní koncert cimbalisty Matěje Čípa, rodáka z Palackého rodných Hodslavic. Místa pro sezení jen pro motýlkáře a kravaťáky, VIP raut pro stejnou skupinu návštěvníků. Tak jsme se po několika skladbách - ač hudby fajné - sbalili, po cestě zhltli XXL klobásku, navštívili (náš) event ze série "FP - Rok parků a zahrad" a s úderem druhé eventové souřadnice chvatně opouštěli před přicházející průtrží mračen... 

 

  

 - - - - - - -

 

Děkujeme za spolupráci Národnímu muzeu, jmenovitě produkční Památníku F.P. a F.L.R. Pavlíně Dimové za vstřícný přístup a zprostředkování sobotních prohlídek a vedoucí oddělení marketingu Evě Ruferové za poskytnutí fotografií pro výrobu absolventské vizitky.

 

Dále pak děkujeme vždy usměvavé paní průvodkyni Evě Klimentové za skvělý výklad, dobrou náladu, vlídné zacházení a trpělivost. Byli jsme sice ve zdrcující převaze, ale poradila si s námi bravurně.-)

 

Děkujeme panu Václavu Macháčkovi za poskytnutý azyl v MacNevenově paláci a za důvěru v nás vloženou, že rodinné sídlo jeho prapředků opustíme v pořádku a bez nenapravitelných následků. Dále panu Macháčkovi ze srdce přeji, že se mu splnilo přání setkat se v Lobkovicích s panem prezidentem a že mu nebyla upřena možnost projevu na ceremoniálu tak význačném pro jeho rodinu. Jsem rád, že jsme si alespoň na konci celé té seance mohli před hrobkou Františka Palackého potřást pravicí. 

 

Moje osobní poděkování jako vždy (a bez jakýchkoliv úprav textu) všem spolupracujícím kolegům ... Miladě, Petře, Vojtovi, Ivošovi a Léně ... jste prostě báječná parta a je mi s vámi fajn.-)

 

Děkujeme vám všem jako vždy (a bez jakýchkoliv úprav textu), že jste dorazili a že jste si to všechno užívali společně s námi.-)

 

Teď si dáme malou pauzu ... a pak se budeme těšit 18. července na další víkend s Františkem Palackým, tentokrát v Otíně, kde vzpomeneme jeho sňatku s Terezií Měchurovou. Na viděnou! 

 

 - - - - - -

 

 

- Registrovaní účastníci sobotního pochodu ... 275

- Organizační (pořadatelský) tým ... 6

- Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra ... 2

- Páteční doprovodný program v Riegrovo sadech ... 39

- Sobotní polední doprovodná akce ve Františkánské zahradě ... 38

- Nedělní doprovodný program v Lobkovicích / Neratovicích ... 12