Fotogalerie
S ANNO LIBRI jsme prožili jeden dlouhý rok. Vlastně více než jeden rok. Projekt jsme představili loni v říjnu v Borovanech při loučením s Žižkovým palcátem, první "velkou" akci jsme absolvovali v zasněženém Hradci Králové začátkem ledna a v Ostravě a Hlučíně se za listopadového sychrava a větrna s ANNO LIBRI loučíme. Je to takové krasosmutnění. Krasosmutnění podle Bohumila Hrabala, který byl hlavní postavou našeho zastavení v nymburské knihovně - loučení se směsicí štěstí, smutku a nostalgie, s pocitem pomíjivosti a (ne)konečnosti upomínek krásných chvil. Naše krasosmutnění jsme spojili s akcí Za posledním puchýřem, která je tradičním turistickým rozloučením s uplynulou turistickou sezonou.
Sobotu 15. listopadu jsme se rozhodli věnovat knihovně Ostravského muzea. Leč člověk míní a život mění. Knihovna se kvůli (neplánované) inventarizaci návštěvníkům uzavřela, ale zkrátka jsme nepřišli. V muzeu nám kromě komentovaných prohlídek muzea připravili také dvě poutavé přednášky o sbírkách muzejní knihovny, což tuhle komplikaci dostatečně eliminovalo.
Vzhledem k četným sobotním puchýřovským aktivitám jsme neočekávali nijak mimořádnou návštěvnost, ale to jsme se zmýlili! První návštěvníci za námi dorazili už před osmou a další docházeli průběžně po celý den. Celý den jsme vyplňovali splněné záznamníky ANNO LIBRI, vydávali Palackého a premiérově dnes představili záznamník věnovaný Vojtovi Náprstkovi - spoluzakladateli KČT a jeho prvnímu předsedovi. Rozhodně jsme se nenudili.-) Moc mě potěšila návštěva věrné ostravské "delegace" se slovy: "Celý rok jezdíme za tebou, tak konečně alespoň jednou jsi přijel ty za námi!" Chlapi, s vámi jsem dnes krasosmutnil rozhodně nejvíc!
Neděle jako hlavní puchýřovský den byla pořádný masakr. Ostatně jako na jakémkoliv jiném Puchýři.-) V neděli jsme se rozdělili na dvě "party" - Petru s Vojtou jsme zaparkovali na štábu v kulturáku v Hlučíně, kde nám byl pořadateli vyhrazený jeden stolek. Ti to tam brali z první vlny a odbavovali především ty, kteří měli své individuální plány, nebo ty, pro které to na kontrolu do Darkoviček bylo prostě daleko. Ve stísněných podmínkách sálu to neměli jednoduché a moc se omlouváme okolním stolkům, přes které "naši" návštěvníci přepadávali.-)
Podstatně komfortnější podmínky poskytoval náš tradiční stánek na kontrole u pěchotního srubu Jaroš v Darkovičkách, kde se opékaly špekáčky a točilo se pivo. Tady to žilo pod otevřeným nebem, tady vládla taková ta pravá turistická pohoda. Tedy jen zprvu, protože odpoledne v otevřené krajině začalo být poměrně větrno, které přecházelo ve velmi větrno.-) Zásoby těžítek v podobě mariánskotýnických svatých kamenů se rychle tenčily.-) Dokonce jsme složili i stan, než by se byl změnil v parolet, co by po obloze letěl.-)
S přicházející podvečerem se davy turistů tenčily, až zmizeli úplně všichni. Jen my jsme mizet nemuseli, protože jsme tu přebývali ve vesničce zimních táborníků. Když jsme vše poklidili, fičelo už fakt jako silně. Ačkoliv to nic nebylo proti páteční fujavici, která lámala masivní konstrukce na tu slávu nachystaných párty stanů. Už za tmy a za svitu čelovek jsme se po celém dni konečně sešli úplně všichni, bouchli jsme šampáňo a maratónskou štaci zvanou ANNO LIBRI jsme zakončili brumendem státní hymny.
- - - - - - -
Po skončení každého zastavení ANNO LIBRI jsem vždy děkoval nejprve všem, kteří nám vycházeli vstříc a pomáhali naplnit poslání akcí ANNO LIBRI z té druhé strany. Moc se omlouvám, že tentokrát pořadí změním. Protože musím poděkovat Miladě, Petře, Pavlovi, Vojtovi a Ivošovi, že s naším létajícím cirkusem absolvovali všech šestnáct mezipřistání a že to se mnou zvládli se zdravou myslí a neztráceli přitom na dobré náladě a optimismu. Musím poděkovat za jejich čas, nesmírnou píli a kreativitu, kterou mě zahrnovali občas i proti mému přesvědčení.-) Musím jim poděkovat za obrovskou morální podporu, když mi kvůli lidské hlouposti v geocachingovém dění na jaře bylo úplně nejhůř. Musím jim poděkovat prostě úplně za všechno. Za to, že jsou. Vlastně nemusím, ale chci. Tahle parta je opravdový tým. Ale tomu dokážou porozumět jen ti, kteří opravdové přátelství opravdu zažili. Děkuji, děkuji, děkuji. Děkuji moc moc moc...
- - - - - - -
Potom musím poděkovat všem turistům, geocacherům a přátelům, kteří za námi po celý rok jezdili. Skutečně byli i tací, kteří se zúčastnili všech šestnácti akcí! Neuvěřitelné! Úžasné! Děkujeme a gratulujeme! Nicméně děkujeme úplně všem, kteří jste se účastnili bez ohledu na počet navštívených akcí. Protože bez vaší účasti a bez vašeho zájmu by takhle specifické akce nemělo smysl pořádat. Velice si toho vážíme! A jestli jsme vám to snad nedali na vědomost dostatečně jasně, tak opakuji, že si toho vážíme moc moc moc...
- - - - - - -
Další poděkování patří naší nestarší fanynce paní Haně Rakušanové, která ve svých 94 letech patří mezi ty, kteří nevynechali ani jedno zastavení. Obdivujeme její fyzickou kondici, protože bez potíží ujde 10 km trasu a užene všechny kolem sebe. Obdivujeme však také její psychickou kondici a mentální zdatnost. Na většině akcí se účastnila prohlídek a přednášek a patřila mezi nejpozorněji naslouchající posluchače.
Koho prohlídky a přednášky naopak vůbec nezajímaly, byla naše nejmladší fanynka Bekča, kterou ANNO LIBRI začalo vychovávat už coby novorozence.-) Teď už je to velká holka, je jí už jeden rok, ANNO LIBRI ji fascinuje, co může, to zmačká, a ze všech suvenýrů jí nejvíc chutnají dřevěná kolečka alias cwg.-) V Hlučíně s námi strávila celý den, vichrem a slotou zocelená, zcela spokojená, ale nejvíc se jí líbilo v kufru fabie. Pro příští rok jí babička s dědou budou muset pořídit malej spacáček, aby s námi mohla i tábořit.-)
- - - - - - -
Projekt ANNO LIBRI nebyl inspirovaný žádným jiným podobným projektem. Byla to vyloženě tvůrčí invence od prvotní ideje, přes jeho "libreto" až po finální realizaci. Bylo nesmírně obtížné poskládat všechna zastavení tak, abychom postihli svět české knihy a národního písemnictví v celém jeho rozsahu. Abychom propojili svět turistiky se světem knihy. Abychom v turistech probudili zájem o literaturu. A ještě k tomu všemu se vešli do POUHÝCH šestnácti zastavení! Byl to krok do neznáma, bylo to určité riziko, ale vyšlo to. Konečně jsme měli i obrovské štěstí, že nám žádné z navštívených míst neodřeklo a že nás nikdo nenechal na holičkách. Všichni spolupracovali vzorně a mnohdy (většinou) nad rámec svých obvyklých povinností. Takže i vám děkujeme moc moc moc...
- - - - - - -
Tak a teď konečně zpátky k tomuto víkendu -
Děkujeme řediteli Ostravského muzea panu Filipu Petličkovi a celému týmu Ostravského muzea, který se nám po celou sobotu věnoval. Muzeum je úžasné a komentované prohlídky společně s knižními přednáškami byly skvělé!
Děkujeme KČT, oblast Moravskoslezská a především pak Ondrovi Burelovi, že projekt ANNO LIBRI přijal za partnera Posledního puchýře a že nám ve všech ohledech vycházel vstříc.
A na závěr seriálu jedno mimořádné poděkování Janu Kraslovi ze společnosti Wander Book, se kterým jsme po celý rok připravovali absolventské vizitky. Děkuji za jeho velice empatický prozákaznický přístup a za ochotu řešit potíže, když se tu a tam občas nedařilo. Těším se na spolupráci i v příštím roce.-)
- - - - - -
Rekapitulace akce "ANNO LIBRI - Knihovna Ostravského muzea v Ostravě" v sobotu 15. listopadu 2025:
- Účastníci sobotní turistické akce ANNO LIBRI ... 250
- Organizační (pořadatelský) tým ... 5
- Paní pokladní a průvodci muzea ... 4
C e l k e m ... 259 účastníků
- - - - - -
Rekapitulace akce "ANNO LIBRI - Knihovna pod otevřeným nebem v Hlučíně" v neděli 16. listopadu 2025:
- Účastníci sobotní turistické akce ANNO LIBRI (v Hlučíně a v Darkovičkách celkem) ... 380
- Organizační (pořadatelský) tým ... 7
C e l k e m ... 387 účastníků
- - - - - -