Fotogalerie

Vítkův hrádek je nejvýše položeným hradem v Čechách, v nadmořské výšce 1.053 metrů. Nachází se na pravé straně Lipenského jezera nad osadou Svatý Tomáš, šest kilometrů od obce Přední Výtoň a sedm kilometrů od městečka Frymburk. Když vyjde počasí, je odtud vidět všechny ty lidičky tam dole, kteří brázdí poklidné i neklidné vody Lipna, nejvýznamnější vrcholy Šumavy a Novohradských hor, ale za mimořádně příznivého počasí také vrcholy v Alpách. Byl jsem tu už nesčetněkrát, ale ty alpské kopečky jsem viděl jen jednou, a to ještě mizerně. Alespoň mám důvod, abych se sem vracel a zkoušel to zas a znova.-)

Vítkův hrádek byl předlouhá léta před turistickou veřejností skrytý v přísně chráněném hraničním pásmu. Do roku 1990 zdejší lesy brázdili jen pohraničáři ... a k tomu zjevně ne dobrovolně, natož s nadšením. Hrádek byl zpřístupněn veřejnosti až po šedesáti letech, v roce 2005 u příležitosti 200. výročí narození Adalberta Stiftera, spisovatele a velkého obdivovatele své rodné Šumavy. O rekonstrukci a zpřístupnění hrádku se postaralo Občanské sdružení Vítkův hrádek, které v rámci finančních možností hrádek zvelebuje i nadále. Pokaždé mě to tu něčím novým překvapí ... dnes třeba uvězněnou "sochou" krále Václava IV. ... nebo vystoupením folkové skupiny ... tento víkend dle vládních nařízení prý naposledy ... od příštího týdne se totiž v naší zemi nebude smět zpívat ... stejně jako v Půlnočním království.-)

Nicméně se musím vrátit k "soše" (nebo spíš figuríně) krále Václava IV., která je umístěna do identických prostor, kde byl skutečný král v roce 1394 vzbouřenou českou šlechtou za podpory troufalých Rožmberků vězněn při převozu na hrad Wildberg v Rakousku. Tak o téhle epizodě ze života Václava IV. jsem opravdu nevěděl ... asi jsem ve škole nedával pozor.-) Jenže Václav IV. to ve své době neměl vůbec jednoduché, dočkal se i dalších věznění a vlády se vlastně nikdy řádně neujal. Klidu se ostatně nedočkal ani po své smrti, jak o útrapách doby husitské vypraví historik Josef Pekař: "Táboři se vlámali i do hrobky královské, a vyňavše tělo krále Václava IV. z rakve, tropili s ním žerty ohavné, aby pozdě na noc, opilí vínem klášterním, s trofejemi rozbitých obrazů a mnišských kápí vraceli se do Prahy..." Byla to fakt blbá doba ... tím spíš, že se nástupcem Václavovým stal jeho bratr Zikmund Lucemburský ... liška jedna ryšavá ... proradná...  

Tak tyhle historické souvislosti přebily všechny moje ostatní dojmy z dnešní návštěvy Vítkova hrádku ... ale naštěstí tu v okolí mám ještě dost neodlovených kešek na to, abych se dokázal oprostit od myšlének historických z přelomu 14 a 15. století. Jsme o šest set let dál ... a máme svých starostí na vrch hlavy.-)