Fotogalerie

Už se ani nepamatuji, kdy přesně jsem u Arnolce objevil pramen říčky Balinky. Do té doby to pro mne byl prakticky neznámý vodní tok. Přitom se Balinka klikatí více než třicet kilometrů, než se ve Velkém Meziříčí vlije do Oslavy. Ve vodáckých mapách se dokonce uvádí sjízdnost na devatenácti kilometrech. A tak jsem se v následujících letech vydal podél celého jejího toku – co místní podmínky dovolují – od pramene až po soutok. Od té doby si dovolím tvrdit, že mi je tahle říčka důvěrně známá.-)

Dnes jsem měl co do činění ve Velkém Meziříčí, a tak jsem přišel říčku do Balinského údolí pozdravit. To údolí je úchvatné, ačkoliv i tady se z důvodu invazivní kůrovcové těžby ledacos změnilo. Ale důležitá je ta řeka … a ta se nemění!

Zhruba tak na polovině cesty mezi Velkým Meziříčím a obcí Baliny se kolemjdoucí může osvěžit chladivou vodou ze studánky Sabinka, která byla opatřena novým přístřeškem v roce 2018. Zasloužil se o to Rudolf Horák, šerif a dobrá duše Balinského údolí, který se ostatně stará i o další studánky v okolí. Kousek od studánky je vybudované posezení a kousek nad ní je kříž, který tu v roce 1992 vztyčili skauti z 12. oddílu ve Velkém Meziříčí. 

Na místě zjišťuji, že tu letos v červnu opět řádil vandal a poškodil kříž i studánku. Je mi z toho smutno. Na jedné straně nadšenci, kteří ve svém volném čase tahle místa zvelebují, na druhé straně pitomci, kteří umí jen ničit a bořit. Taky ve svém volném čase. Jen ty „volnočasové aktivity“ jdou tak nějak proti sobě. Asi mě to nějak rozhodilo, a tak jsem se otočil zpět a vydal se poslouchat řeku. Šumí. Šuměla. A pevně věřím, že tu bude šumět i po staletí dál. Bez ohledu na všechny pitomce světa.